Výroční zpráva za rok 2025

V roce 2025 jsme vedle týdně aktualizovaných webových stránek vydali čtyři tištěná čísla revue Babylon. Vedle menšinové otázky se Babylon leta věnuje i odlišným kulturám. Nahlédnutí peripetií jiných národů nám pomáhá zbavovat se stereotypů, vytahovat nás z ulity, chápat širší dějinné souvislosti. Na to jsme se mj. soustředili v minulém roce.

První číslo loňského roku uvedl rozhovor s americkým lidskoprávním aktivistou W. Smithem o MAGA ideologii a americké společnosti za nového amerického prezidenta Trumpa. Petr Placák v článku Národní paranoia polemizuje s dosud obecně přijímaným názorem, že nás RA v roce 1945 osvobodila a zasazuje komunistickou propagandu, s jejíž pomocí nás Moskva po desetiletí držela v područí, do širšího rámce. Číslo přináší rozhovor s ukrajinským vojenským kaplanem Vasilem Vyrozubem, ve kterém mj. popisuje mučení v ruském zajetí. Do přílohy napsala Pavlína Bartoňová vzpomínku na malířku Věru Novákovou. Najdeme tam i dosud nepublikovaný text Věry Jirousové o undergroundovém básníku Milanu Kochovi a ukázku z nové knihy Evy Zábranové reflektující současnou společnost.

Druhé číslo uvedl rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o Číně a Tibetu, kterému bylo číslo věnováno. Vedle obsáhlého článku Petra Placáka o okupaci Tibetu a světovládných ambicích neomaoistického čínského režimu je tématu věnován rozhovor s Kateřinou Jacques ze Skupiny přátel Tibetu, která mimo jiné hostila v Praze tibetského dalajlámu, článek Kamily Hladíkové o autonomii Tibetu, která je jen na papíře, a povídku tibetského filmového režiséra Päma Cchetän.

Třetí číslo bylo věnovánu rumunské kultuře a peripetiím Rumunka nejen v minulém století. Uvedl jej rozhovor s filosofem Václavem Němcem, s kterým jsme mluvili o nebezpečích, které číhají na západní svět v 21. století, což podtrhla zpráva o absurdním soudu s aktivisty, kteří v objektu ruské ambasády v Bubenči namalovali ukrajinskou vlajku.

Rumunskou přílohu otevírá rozhovor s rumunským spisovatelem Vladem Zografim. Následuje esej rumunského básníka, esejisty a matematika Bogdana Suceava o „historii mezer“, povídka rumunského prozaika a dramatika Dana Lungu Jsem holt stará komunistka!, kde konfrontuje generační rozdíly v pohledu na minulost a úryvek z knihy rumunského spisovatele a filosofa Vasile Ernu Kanibalská generace o divokých 90. letech v Rumunsku po pádu komunismu a rozpadu sovětského impéria. Číslo uzavírá úryvek z románu Sonia zvedá ruku rumunské autorky Lavinie Braniște o naší neschopnosti reflektovat komunistickou minulost. Román je ironickou freskou rumunské postkomunistické společnosti.

Prosincové číslo bylo aktuálně věnováno Grónsku. Uvedl jej rozhovor s dánskou spisovatelkou a po leta pracovnicí OSN v řadě afrických zemích Janne Teller o menšinových otázkách a vztahy mezi různými kulturami. V čísle najdete například rozhovor s inuitskou aktivistkou Tinou Kûitse o severském „cirkumpolárním společenství“ nebo s kapitánem lodi, který na otázku, co říká řečem Trumpa o tom, že si koupí Grónsko, odpovídá: Who is Trump?! Who the hell is he? Číslo uzavírá esej českého exilového autora Bohdana Chudoby České Vánoce.

Vedle webu a tištěné revue pořádal Babylon řadu kulturně-společenských akcí a večerů, diskusí a přednášek. Byl to především cyklus besed KNIHA 2025 s tvůrci samizdatu a polistopadových nakladatelů o tom, co znamenalo vydávat tištěné slovo mimo komunistické imprimatur a jaký význam má knihy dnes ve světě internetu a sociálních sítích, které se účastnili Aleš Lederer, Jiří Fiedor, Jáchym Topol, Petr Placák, Ivan Binar, Karel Jadrný, Alexandr Tomský, František Stárek Dušan Skála, Ludvík Bednář.

Mimo jiné měl Babylon přednášku na gymnasiu Špitálská o reflexi období normalizace v revue. Organizovali jsme setkání signatářů Charty 77 a bývalého čs. disentu v Lucerně. V Dačicích jsme připravili kulturní večer věnovaný básníkovi Ivanovi Martinu Jirousovi. Ve slovenské Staré Turé jsme měli besedu o překroucení historie SNP v komunistických dějepisných příručkách. Spolupracovali jsme při přípravě retrospektivní výstavy Pavla Reisenauera v Sovových mlýnech. V Brně jsme měli přednášku o čs. exilu a exilové organizaci Opus bonum. V Lucerně jsme vedli diskusi se studenty o filmu 5 pravidel o technikách manipulace s lidmi v době komunismu. Na gymnasiu Jana Keplera jsme besedovali o nezávislé kultuře v době normalizace. Zahajovali jsme výstavu Pavla Sysla Kirschnera v Třebíči. Na zámku v Radimi jsme na kulturním večeru představili aktivity spolku. Aktuálně jsme podnikli výpravu do Grónska, kde jsme sbírali materiál na chystané grónské číslo, které jsme představili v malostranském hostinci U Tří trojek spolu s přednáškou o Grónsku.

Výroční zpráva za rok 2023

V uplynulém roce jsme podle plánu vydali čtyři čísla revue Babylon. Literární přílohu prvního loňského čísla otevřel rozhovor s německým básníkem Utzem Rachowským, který byl v bývalé NDR odsouzen za své básně na dva roky vězení, a posléze ho vyměnili do západního Německa. Rozhovor je doplněn o ukázku z jeho tvorby a tvorby jeho přítele spisovatele a lidskoprávního aktivisty Jürgena Fuchse. Michaela Rozov připravila pro Babylon výbor z korespondence Jiřího Mahena s jejím pradědem, lesníkem, publicistou a překladatelem Františkem Bezectným, což bylo publikováno vůbec poprvé. Vnitřní dvoustrana přílohy zaujímají eseje na téma „typický Čech“. Za nimi následují vzpomínky slovenského avantgardního umělce na pražský underground a nezávislé kulturní prostředí 70. let Petera Kalmuse a povídka brněnské výtvarnice Evy Macholanové o kulturním životě na moravské vesnici. V úvodu čísla je pak rozhovor s norským sociálnědemokratickým aktivistou Frodem Bakkenem, který pomáhal organizovat na Západě finanční podporu pro Nadaci Charty-77.

Číslo dvě otevírá rozhovor s nakladatelem Alešem Ledererem, který vydával knihy a časopisy v samizdatu už před listopadem 89. V publicistické části je pak celostránková recenze Petra Placáka na knihu Rogera Griffina Fašismus. Úvod do komparativních studií fašismu. V úvodu literární přílohy je rozhovor s česko-německým spisovatelem Janem Faktorem, který je doplněn o ukázku z jeho literární tvorby. K výročí česko-německého publicisty Milana Kubese jsme přinesli ukázku z jeho pamětí, dále úryvek z rukopisu připravovaného románu Zdeňka Primuse a ukázku ze hry Střední Evropa, kterou napsal český básník a diplomat Tomáš Kafka se světoznámým německým spisovatelem Bernhardem Schlinkem.

V publicistické části čísla tři je obsáhlý rozhovor s občanským aktivistou Johnem Bokem. Česko-izraelská autorka Michaela Rozov v dlouhém článku shrnuje dění poslední doby v Izraeli s otazníkem, zda populistická politika premiéra Netanjahua nehrozí libanonizací země. Literární přílohu pak otevírá rozhovor s mladou autorkou, básnířkou a muzikantkou Barborou Andělovou, doplněný o výbor z jejích básní, což jej její literární debut, stejně jako básně dalšího gymnasisty Lukáše Hladíka. Mladé básníky-debutanty doplnila poesie Anny Zonové, včetně jejích překladů rusínských balad. Následující strana obsahuje výbor z dopisů malířky Julianě Jirousové, které psala do vězení svému muži básníku Ivanu Jirousovi. Josef a Jarmila Štogrovi pak připomenuli dílo Bohdana Chudoby – originálního myslitele a spisovatele, který po celý život stál v opozici vůči mainstreamovým proudům české kultury a exilu.

Publicistická část posledního loňského čísla byla věnována historii Schwarzenbergů v českých zemích, včetně ukázky z poesie Karla VI. Schwarzenberga, který v době svého exilu pomocí rýmů glosoval dění doma i v české exilové komunitě. Literární příloha je pak věnována albánské literatuře. Otevírá ji rozhovor s albánským spisovatelem a dlouholetým politickým vězněm Fatosem Lubonjou, doplněný o ukázku z jeho tvorby. Dále v čísle najdeme povídku albánského spisovatele a vysokoškolského pedagoga Ylljet Aliçka Když projížděl Chruščov naší vesnicí, povídku známého albánského režiséra Pira Milkaniho nebo výbor z poesie básníka Basri Çapriqi. Číslo pak uzavírá úryvek z pamětí významného františkánského mnicha Zef Pllumiho, který strávil 26 let v komunistických věznicích a pracovních táborech.

Kromě výše uvedeného jsme v uplynulém roce pořádali řadu kulturních akcí. 4. března jsme pořádali v galerii Lucerna večer věnovaný samizdatové literatuře a Chartě 77, na kterém četli své texty Petruška Šustrová, Daniel Kroupa, Ivan Karfík, a své těleso Třaskavá směs představil František Skála.

14. března jsme spolu s nakladatelstvím Argo pořádali v Čítárně Unijazzu literární večer u příležitosti 2. vydání knihy Fízl Petra Placáka.
15. dubna jsme organizovali v Knihovně Václava Havla večer věnovaný dílu břevnovského arciopata Anastáze Opaska a jeho Dobrému dílu v exilu.
16. května 2023 jsme ve spolkovém zařízení U Budyho připravili literární večer, na kterém vystoupili Beatrice Landovská a Jáchym Topol.
17. června jsme připravili v Knihovně Václava Havla literární večer u příležitosti vydání sborníku Babylonská věž, který je věnován literatuře národnostních menšin (Romové, Rusíni, Ukrajinci, Sámové).

V říjnu jsme pak v galerii Avoid pořádali literární čtení, na kterém vystoupili čerství poetičtí debutanti Barbora Andělová a Lukáš Hladík.

V listopadu jsme již tradičně pořádali kulturní večer věnovaný básníku Ivanu Martinovi Jirousovi a 14. prosince jsme opět v galerii Avoid uspořádali kulturní večer věnovaný albánské kultuře a literatuře.

 

Výroční zpráva 2022

Studentský spolek Babylon je nezisková organizace, která působí v oblasti kultury, občanských a volnočasových aktivit. Mimo jiné vydává kulturně-společenskou revue Babylon, a to jak v tištěné podobě, která vychází jednou za tři měsíce, tak i jako webový týdeník. Babylon organizuje kulturní večery, literární a poetická čtení, koncerty, výstavy, a to především ve spolkovém zařízení U Budyho na Libeňském ostrově, kde mimo jiné provozuje i volnočasové sportoviště. Spolek nemá žádná zaměstnance. Veškeré příjmy z jeho činnosti, prodeje časopisu, reklamy, či občerstvení jdou na zajištění provozu spolku, nájmu redakce a spolkového zařízení, na pokrytí energií, spojů a na pokrytí nákladů spojených s vydáváním revue Babylon (grafické práce, tisk, distribuce, účetnictví, honoráře, editorské práce). Jelikož příjmy z činnosti spolku nestačí na pokrytí nákladů spojených s aktivitami spolku, Babylon se snaží získat na své akce granty, pravidelně získává grant od ministerstva kultury na literární časopis. Činnosti spolku pomáhají i dary soukromníků, které jsou nám poskytovány především prostřednictvím Darujeme.cz. Všem dárcům děkujeme.

V roce 2022 jsme podle plánu vydali čtyři tištěná čísla revue Babylon, vedle kterých jsme průběžně aktualizovali webové stránky revue. Dvě čísla Babylonu byla loni aktuálně věnována ukrajinské literatuře a kultuře, včetně historie. První vyšlo na jaře a druhé na podzim. Na něj navazovalo setkání se spisovateli ukrajinského původů, kteří žijí a píší v České republice a které jsme připravili v Knihovně Václava Havla. Další číslo představilo čtenářům romské autory a Romům byl věnován i kulturní večer, který jsme organizovali před prázdninami v Knihovně Václava Havla.

Zároveň jsme pořádali několik poetických večerů U Budyho na Libeňském ostrově a spolupořádali jsme a participovali jsme na přípravě výstavy grafických děl Vladimíra Boudníka a jeho přátel v Museu Libeňský svět. Od května do konce září jsme pak pro zájemce z řad Pražanů zajistili a upravili hřiště U Budyho pro rekreační volejbal a nohejbal.

Poslední číslo pak bylo věnováno kultuře etnické skupiny Sámů, žijících na severu Norska, kterým jsme pak v Praze udělali literární večer v Centru současného umění DOX. Sezónu jsme pak zakončili Festivalem kultur v DOX, kde se publiku představili autoři z různých národnostních menšin.

Výroční zpráva 2021

Studentský spolek Babylon je nezisková organizace, jejíž hlavní náplní je vydávání kulturně-společenské revue Babylon. V tištěné podobě revue vychází v nákladu 3 000 ks čtyřikrát za rok. Zpravidla jsou na čísla navázány různé kulturní aktivity, literární čtení, kulturní večery, výstavy. K 10. výročí úmrtí polyhistora Zdeňka Vašíčka, který byl pravidelným přispěvatelem Babylonu, jsme U Budyho pořádali literárně-hudební večer.

U příležitosti vydání tematického čísla Babylonu, které bylo věnováno Rusínům, jsme pořádali v Knihovně Václava Havla kulturní večer Hledání kořenů, na kterém vystoupila řada autorů s rusínskými kořeny včetně rusínského lidového souboru Skejušan, a mimo jiné jsme připravili číslo revue věnované české kulturní stopě v hlavním městě Německa v Berlíně.

V červnu 2021 jsme v klubovém zařízení U Budyho na Libeňském ostrově pořádali literární večer Pro kulturní a zelený Libeňský ostrov, na kterém své nejnovější texty představili Renata Bulvová, Ivana Myšková, Sylva Fischerová, Petr Pazdera Payne, Jitka N. Srbová, Josef Straka.

Tamtéž se v září 2021 konal kulturní večer Svatováclavské vinobraní, kterého se mj. účastnili spisovatelé Ivan Binar a Jáchym Topol a překladatelé Gerald Turner a Michaela Rozov. Zároveň to byla i derniéra sochařského symposia, které probíhalo U Budyho přes celé léto (sochaři Talavera, Qwan, Antilov, D. Janouch, Fürst, Blažek, Turský, Detail, Rašva, Zhoř). Večer byl zakončen hudebním vystoupením (Kapela USKS, Bobeš Band, Kristalnoeideal).

V listopadu jsme pořádali v Dačicích kulturní večer k 10. výročí úmrtí básníka Ivana Martina Jirouse a v pražském knihkupectví Řehoře Samsy jsme 7. prosince 2021 připravili diskusi nad nově vydanou knihou Martina Machovce K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1958.1989. Sezónu jsme zakončili 17. prosince kulturním večerem v prostorách 3KinoFest v Lucerně, kde ze svých nových knih četli Jáchym Topol a Petr Placák a hrála skupina Bobeš Band.

Vedle tištěného Babylonu spolek vydává i webový týdeník, který je aktualizován zpravidla obden. Spolek spravuje spolkové zařízení U Budyho na Libeňském ostrově, jehož součástí je i volnočasové sportoviště.

Spolek nemá žádná zaměstnance. Veškeré příjmy z jeho činnosti, prodeje časopisu, reklamy, či občerstvení jdou na zajištění provozu spolku, na nájem redakce a spolkového zařízení, na pokrytí energií, spojů a na náklady spojené s vydáváním revue Babylon (grafické práce, tisk, distribuce, účetnictví, honoráře, editorské práce). Příjmy z prodeje nestačí výdaje na činnost spolku pokrýt. Schodek se spolek snaží vyrovnat granty z oblasti kultury, především v podobě podpory vydávání časopisu Babylon, na což pravidelně spolek dostává příspěvek od ministerstva kultury. Na Babylon dostáváme též příspěvky od Darujme.cz. Všem dárcům děkujeme.

 

VÝROČNÍ ZPRÁVA – 2020

Přes problémy a omezení, v souvislosti s protiepidemiologickými opatřeními vlády, se nám v loňském roce podařilo vydat všechna plánovaná čísla revue Babylon, udržet webovou podobu revue a realizovat i plánované kulturní akcí, i když s omezením, která vyplývala z vládních nařízení.

V prvním čísle Babylonu loňského roku jsme u příležitosti vydání knihy Diář doktora z Mrnic přinesli obsáhlý rozhovor s jejím autorem Martinem Stráským – o sociálních sítích a ztrátě schopnosti komunikovat a o newyorské komunitě Čechů, mezi kterými Stránský vyrůstal, jako byli novináři a publicisté Pavel Tigrid a Ferdinand Peroutka, nebo Karel Steinbach, mecenáš umění, člen pátečních schůzek u bří Čapků. David Bartoň recenzoval v nakladatelství Argo vydanou knihu anglického esejisty Eliota Křesťan, kritik a básník, Vojtěch Pokorný, spoluautor knihy o obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, napsal článek o peripetiích, kterou celý projekt provázely, zatímco Josef Mlejnek zaktualizoval Wellsův román z roku 1908 Válka ve vzduchu, ve kterém válečné kataklyzma způsobí hospodářský i sociální rozvrat a řádění epidemií.

Přílohu čísla otevřel rozhovor s Jiřím Gruntorádem, ředitelem knihovny Libri Prohibiti, který za minulého režimu dostal psychopatický trest čtyři roky vězení a tři roky ochranného dohledu za to, že rozepisoval a vydával básně Bohuslava Reynka a Jaroslava Seiferta. Viki Shock představil čtenářům punkovou poesii skupiny V. T. Martin a vyzpovídal jejího frontmana Milivoje Čadeka, alias Čedoka. U příležitosti úmrtí nepřehlédnutelné postavy ruské literární i veřejné scény Eduarda Limonova, s kterým kdysi Babylon dělal rozhovor, vybral a přeložil Jan Machonin kapitolu z jeho poslední, posmrtně vydané knihy Stařík cestuje. Ukázku z hebrejského originálu Spielvogel, Spielvogel autora profesora hebrejské literatury Matana Hermoniho pro Babylon vybrala a přeložila Michaela Rozov.

V druhém čísle Babylonu vyšel obsáhlý rozhovor s překladatelem české literatury do angličtiny Gerrym Turnerem, kterého kdysi zhrzená láska zavála do Prahy a stal se členem skupiny nezávislých výtvarníků a básníků Křižovnické školy humoru bez vtipu. Ve stejném čísle Petr Placák polemizuje s Miroslavem Vodrážkovou o undergroundovém básníkovi Egonu Bondym, o jeho pojetí jeho díla a jeho spolupráci s StB. Přílohu uvozuje profilový rozhovor s básníkem a hudebníkem  Vratislavem Brabencem, kterému vyšla nová kniha, doplněný o ukázku z jeho nejnovější tvorby. Severočeského básníka Daniela Hradeckého a jeho tvorbu čtenářům představil Jáchym Topol.

Číslo tři začíná obsáhlým rozhovorem s Věrou Roubalovou-Kostlánovou, signatářkou Charty 77, která pochází z židovské komunistické rodiny, což bylo trauma dvojí – každé jinak. David Bartoň čtenářům představil v Triádě čerstvě vydané Zápisníky katolického nonkonformního myslitele Jiřího Němce.

Číslo bylo tematicky zaměřené na vietnamskou literaturu a komunitu, žijící v České republice. Připravili jsme ukázku z románu Země dětství vietnamského spisovatele Thu Hien Vua, který strávil devět let v komunistickém vězení, ve kterém román tajně psal na motáky, které pak pašoval s pomocí příbuzných ven. Tematické číslo dále přineslo poému Nguyen Duya o době, kdy se „falešné idoly škvířily jako cibule v sádle a útroby odolávaly pokušení si nad tím nahlas odříhnout“, a verše Bùi Cháta, a pak skvělé povídky Nguyễn Huy Thiệpa v překladu Petra Komerse, odehrávající se v horské vesnici severozápadního Vietnamu, kam byl autor jako nepohodlný poslán učit z Hanoje. U příležitosti nového vydání písňových textů Čárlího Soukupa jsme se známého písničkáře zeptali na jeho životní osudy – včetně jeho mnohaletého pobytu v australské buši poté, co ho komunisté vyštvali ze země.

Čtvrté číslo revue přineslo rozhovor se spisovatelem Ivanem Binarem, kterému právě vyšly paměti. V čísle mj. vyšel aktualizovaný soupis tuzemských morových ran z pera výtvarníka a literáta Jiřího Mezřického, jehož otec byl veterinář a autor měl různé epidemie z první ruky. Stanislav Škoda napsal v recenzi na knihu Andrése Trapiella o španělských intelektuálech za občanské války a v čísle je i přetištěna povedená bakalářská práce Mikuláše Mináře na FF UK, ve které srovnává poesii Ivana Martina Jirouse a s poesií barokní, s Bondym a s Reynkem. V čísle se nachází i obsáhlý rozhovor s Jaroslavem Javorským, který strávil dlouhá léta coby „špion“ ve vězení ve Valdicích a sepsal o tom paměti.

V příloze jsme pak přinesli básnický debut výtvarnice Phily Primus a povídku Jiřího Navrátila Poslední Vánoce pana Maniaka, sociálku ne jen pro dny sváteční. V čísle jsou rovněž básně a texty Josefa Straky, Ivany Myškové, Sylvy Fischerové, Václava Kahudy, Kamila Boušky, Betyny Landovské a Petra Pazdery Payneho, kteří vystoupili na literární večeru pořádaném Babylonem v září loňského roku na Libeňském ostrově.

Kromě výše uvedeného jsme v říjnu loňského roku uspořádali v KC Kaštan vietnamsko-český kulturní večer, na kterém vystoupila řada vietnamských a českých literátů a hudebníků. V lednu loňského roku jsme pořádali kulturní večer v malostranském klubu Šatlava, na kterém jsme předali socioložce Jiřině Šiklové Cenu Ferdinanda Dobrotivého, kterou udílí redakce Babylonu každoročně. V březnu loňského roku jsme se spolkem Haj Hou pořádali literární výlet se čtením, který byl zakončen vernisáží děl slovinského výtvarníka a poustevníka Boruta. Na Libeňském ostrově jsme pořádali sochařské symposium k poctě nedávno zemřelého sochaře Davida Janoucha. V listopadu pak Babylon organizoval kulturní večer k poctě básníka Ivana Martina Jirouse, včetně poutě k jeho hrobu v Kostelním Vydří.

Vedle spolupráce na řadě dalších kulturních akcích a aktivitách vydáváme týdeník Babylonrevue.cz, který přináší zprávy z kultury, recenze, úvahy, komentáře, eseje, poesii, ukázky z literárních děl, a který je aktualizován 2 x týdně.

Revue Babylon stojí mimo a zavedený literární či intelektuální provoz. Fungujeme napříč společností, oslovujeme studenty, stejně jako důchodce, intelektuály z měst, stejně jako venkovské elity, které nemají kontakty do kulturních center země. Spíš než o zavedené a všemi uznávané kulturní veličiny nám jde o život, texty, básně, myšlenky, které jsou autentické, byť se třeba po formální stránce jeví neuměle.

Babylon, který děláme ve svém volném čase (revue nikoho nezaměstnává), je ze třetiny financován z prodeje a z předplatného, ze třetiny z příjmů z reklamy a z darů a zbylá třetina je pak pokryta granty, především MK ČR.

V současné době máme náklad 3 000 výtisků, z čehož dvě třetiny odebírají distributoři, kteří Babylon nabízejí na různých kulturních a společenských akcích, koncertech, výstavách… po celé zemi. Zbytek pak tvoří předplatné a několik set kusů je – s určitou časovou prodlevou – volně k rozebrání na alma mater Babylonu, Universitě Karlově, především na její Filosofické fakultě, a také v Národní knihovně v Klementinu.

Opakovaně se setkáváme s reakcemi lidí, kteří měli Babylon poprvé v ruce a byli časopisem, o jehož existenci dosud nevěděli, nadšeni. Rok od roku nám roste počet předplatitelů, kterých je v současné době bez mála šest set.

Revue je především propagována na našich webových stránkách a na sociálních sítích, především na FB. Počet návštěvníků webových stránek revue se pohybuje kolem 20 000 za měsíc.

V současné době nám 200 tisícová dotace ze strany MK ČR zajišťuje minimální chod redakce, kde ovšem řada prací, i část honorářů, není hrazena a je prováděna na bázi dobrovolnosti.

Velkou změnou bylo přestěhování redakce koncem minulého roku z Vinohrad do Libně, kde budeme mít poloviční nájem a lepší zázemí. Výhledově chceme v místě nové působnosti provozovat kulturní klub, kde by se pořádaly výstavy, koncerty, literární čtení…